Minulost:

Mo své biologické rodiče nikdy nepoznala. Neměla ponětí odkud pochází a na rozdíl od svých adoptivních rodičů se cítila být vždy jiná. Jako by nikam nepatřila. Narodila se jako člověk. To tedy na zjištění jejích kořenů moc nepřidalo. A jak to zjistila? Její adoptivní otec se s touto informací prokecl, když své partnerce vyčítal neschopnost počít potomka a místo toho si domů přinést, jak on říkal, zmetka. Mo pro něj nikdy nebyla dost dobrá a to ať se snažila jakkoliv. Od té doby začala po svých kořenech pátrat. Chtěla zjistit kým byla. Kdo byli její biologičtí rodiče a co se s nimi stalo. Co ovšem nečekala bylo zjištění, že má bratra. Téhle informaci nemohla uvěřit a právě tato informace ji dostala na post komorné. Chtěla se o něm dozvědět více a zároveň zjistit více i o svých rodičích. Kde jinde by to mohla zjistit, než v místě, kde byla odložena? To se samozřejmě stalo až po její přeměně v upírku, ale to předbíháme. V době, kdy zjistila, že je adoptovaná zjistila i svou zálibu ve zbraních. Ta nebyla u rodiny, kde vyrůstala běžná. Navíc s tím, že tam žádné zbraně nebyly. Učila se s nimi zacházet a učila se i lovit. Na ženu dost neobvyklé, ale jí to šlo a umožnilo jí to vyčistit hlavu. Na jednom takovém lovu se setkala s upírem. Ten nemyl zrovna milý. Přiměl ji stát se upírkou proti její vůli a chtěl, aby se stala i jeho ženou. To nemohla přijmout. Nemohla žít s někým, koho nemilovala a navíc s někým, kdo ji unesl. Proto se jednoho dne rozhodla, že ho zabije, aby neriskovala pronásledování ze strany upíra. Poté běžela co nejdál od místa. Souhrou náhod právě k místu, kde později začala pracovat. Souhrou náhod tam začala i shánět informace o sobě a o svých rodičích. A tam i zůstala. Neměla v plánu odejít, dokud nebude mít všechny odpovědi… a jak pak vyplavalo na povrch… tak jí porazila další šokující pravda, kterou si nechce nechat připustit – a tou je příbuznost s jedním princem.