Minulost:

Phoenix se narodila do poměrně bohaté rodiny. Ve čtvrté kastě patří rozhodně k těm větším šťastlivcům, alespoň co se majetku týče. Bohatství její rodiny pochází hlavně z výroby krásných šperků a i to jak se k tomu její rodina dostala, má svou historii. Její prababička Delphyne byla proslulá svou tváří anděla, stejně jako svůdným hlasem. Poté však co byla zneuctěna jako obyčejná děva na mole, začala se mstít. Všem mužům široko daleko. Nikdo před ní nebyl v bezpečí. A tak se zrodilo monstrum. Stovky ne-li tisíce mužů skončilo na dně oceánu. Delphyne byla velmi vášnivá. Díky však své pomstě se stala terčem nejednoho lovce. Musela se stáhnout. Změnila si identitu, změnila vizáž a změnila působiště. Neměla to jednoduché, ale nemínila zemřít v rukou obyčejného lovce. Avšak ani po letech pátrání po ní nepřestalo, proto se rozhodla změnit i svou rasu. Nebylo to však úplně možné, proto začala předstírat, že patří k obyčejným mořským pannám. Z Bonity se přesídlila do Waverly, musela se uskromnit. Svého manžela potkala právě díky prstenům. Snažila se pro sebe získat prsten s akvamarínem. Učarovala jej její krása, nevinnost v nebesky modrých očích. Netrvalo dlouho a žili spolu pěkně na hromádce. Prsten co pro ni vyrobil s akvamarínem byl brán i jako zásnubní. A díky jejímu nápadu a jeho umu začali docela úspěšný business s prsteny. Zamilovanému párečku se brzo narodila dcera tehdy mu řekla své tajemství. Neopustil ji, příliš ji miloval. A tak stejně jako její babička i matka musí nyní i Phoenix od narození předstírat, že je někdo jiný. S každou generací už to začíná být jednodušší a jednodušší. Phoenix byla vychovávána k tomu, aby lhala celý svůj život a to dost ovlivnilo její současnou povahu. Materialisticky ji nikdy nic nechybělo. A přesto vždy chtěla více. Své rodiče má ráda více než kohokoli jiného. Avšak její matka Genie jí kdykoli odchází z domu připomene, co by se stalo, kdyby na jejich rodinné tajemství přišly. A právě proto touží po více. Chce více lásky, chce více svobody a je pro to ochotna udělat první poslední. A to dokonce i věci, které hodné holky nedělají. Koneckonců to má v genech. Za tři generace se jejich podnik rozšířil a expandoval do dalších provincíí. Delphyne nyní už nežije a i přesto se najde pár jedinců, kteří si na hrůzy spojované s jejím jménem vzpomenou. Do selekce se přihlásila, aby vyhrála. Jiná možnost pro ni neexistuje. Když si nevezme prince Illéi, vezme si jiného prince. Chce se dostat z toho vězení, kterým je její život. Nemá žádné sourozence a dokonce žádné bratrance a sestřenice. Jedináčci v její rodině fungovali ještě před Delphyne. Jak jí máminka říkala část jejich dokonalosti je právě protože je nemají s kým porovnávat.