Minulost:

Keenan se narodil do velmi chudé rodiny. Jeho rodina bydlela v přístavišti. Kdyby jeho rodiče měli dostatek peněz, mohli si koupit ochranu a on by se nikdy nenarodil. Jak si také častokrát přál. Nenáviděl své vlkodlačí já. Jelikož jeho rodiče jsou oba vlkodlaci, bylo to pro něj nevyhnutelné. Bral to jako prokletí mít takové prokletí. Od mala byl nucen žebrat a lhát o svém životě, aby "vydělal" peníze na jídlo. Vždy ráno vyrazil a večer se vracel. Kdykoli si i kdyby jen nedopatřením nechal nějaký cent stranou, dostal pěkně za vyučenou. Stejně tak pokud přinesl dle jeho otce málo. Nenáviděl svého otce a přál si to nějak zastavit. Příliš se ale bál. Stejně jako jeho matka, když jej bránila, dostala také. Čím však šílenější historky si vymýšlel, tím více peněz vyžebral. Kdo by nedal peníze špinavému klukovi s střapatými vlasy a roztomilým kukučem. Jenže pro jeho otce, čím více vydělal tím více chtěli. A když nesplnil očekávání zavřel jej do mrazničky naplněné vodou. Jednou se zde i málem utopil. Do dnes neví jak a kdo jej zachránil. Když mu bylo devět, chopil se šance a utekl. Žil sice na ulici, na pláži, ale poprvé v životě byl svobodný a alespoň trochu šťastný. V deseti se poprvé proměnil ve vlkodlaka. Byl na to sám. Nikdo mu nepomáhal. Ani to nečekal. Tedy čekal, že se objeví jeho maminka a konečně se v ní hnulo trochu toho mateřského pudu. Nic takového se však nestalo. V patnácti se však s ní opětovně setkal. Vrátil se do rodného města a stanul tváří v tvář jí. Nebo spíše jejímu hrobu. Pátral co se s ní stalo. Tehdy se dozvěděl pravdu. Jeho útěk zapříčil, že jeho otec začal týrat jeho matku. Dokonce se mu narodila sestřička Nixie. Popadl jej vztek, počíhal si na svého otce před hospodou, kde jeho otec trávil večery. Takhle na něj číhal deset nocí. A jak to bývá, kdykoli vás někdo sleduje, začínáte být paranoidní a ohlížet se. To byl případ jeho otce. Tušil, že jej někdo sleduje, ale nebyl schopný vyčenichat toho kdo tak činil. A jedenáctou noc se mu konečně zjevil. Myslel si chvíli, že už ani nevyjde z domu, ale chuť po alkoholu byla silnější. A tu noc bojovali na život a na smrt. I když nebyl úplněk, Keenanovi se podařilo se proměnit. Prokousl mu hrdlo a jeho tělo odnesl k hrobu jeho matky. Tam zůstal ležet až do rána. Ležel na jejím hrobě. Zdálo se mu, že byl znovu se svou matkou a vše bylo v pořádku, poté co se uplakal se do spánku. Ráno jej tam našla Nixie, která pravidelně chodila po ránu k mamince na hrob dát nějakou kytičku. Nebála se jej, ba naopak. Nazvala jej andělským poslem, co ji přišel zachránit. Nepřipadal si jak anděl, ale věděl, že se musí o ni postarat. O něj se nikdo nepostaral, ale byl v té době starší, než jeho sestřička nyní. Vzali si pár nezbytností a vydali se na cestu. Snažil se sehnat práci, ale kdo by zaměstnal šestiletou dívku a patnáctiletého mladíka? Trvalo to tři roky, než sehnal alespoň práci prodejce v květinářství. Věděl něco o kytkách? Ne. Byl odhodlaný však udělat vše, aby se jejich životy zlepšily. Dodával květiny i do paláce. V práci se zlepšil natolik, že se mu podařilo vázat ty nejkrásnější květiny široko daleko. Připadalo mu ironické, že netvor jako on, dokáže stvořit něco tak čistého. Díky svým výrobkům se mu podačilo získat práci zahradníka pro palác a získal tím i bydlení pro sebe i Nixie. Nyní už v paláci pracuje sedm let. Jediný koho si pustí k tělu je Nixie a i to mu připadá až moc. Žádná žena jej nikdy neučarovala.