Henderson Chaka

královský rod z Afriky

pokračovatel v akruálním ročníku (hráč korunního prince/princezny) - 

​

Afriku má väčšina ľudí spojenú s úpadkom, nepokojmi, chudobou a chorobami, no v skutočnosti sú to len predsudky, pretože Afrika patrí medzi svetových lídrov a veľakrát bola za dôležitými udalosťami vo svete.

Rod Chaka by sa dal svojím temperamentom prirovnať k horúcim púšťam Afriky. A rovnako aj silou prekonať zložité obdobia, napriek tomu, že celý svet sa spojí proti nim. Medzi výnimky nepatrila ani korunná princezná Malkia. Afrika sa v tom období zmietala v občianskych nepokojoch. Malkiu sa pokúšala zavraždiť vlastná rodina a z toho dôvodu hľadala pomoc v zahraničí. Kde? V Illey - v centre všetkého diania. Malkia bola zasnúbená s illejským princom Noahom. Vyskytol sa tu však malý háčik. Malkia viedla utajovaný vzťah s vtedajším illejským korunným princom Keenanom, a preto sa jej zo začiatku nepozdávalo, že by mala skončiť s jeho mladším bratom. Keenana a Malkiu ale rozdelila Keenanova Selekcia. Síce si potom Malkia a Noah k sebe našli cestu, zásnuby nakoniec boli zrušené a Malkia sa vrátila do Afriky bez získaných spojencov a so zlomeným srdcom.

Vzťahy medzi Afrikou a Illeou prudko ochladli. Po dlhé roky bolo cítiť medzi týmito dvoma krajinami stupňujúce sa napätie. Nakoniec, po štyridstiatich rokoch, sa kotol s variacou vodou prelial. Illejský kráľ Waytt, ktorý Afriku navštívil z diplomatických dôvodov, bol zajatý kmeňom kanibalov. Waytt skoro zomrel, a preto Illea hrozila vyhlásením vojny. Afriku však prestalo baviť mať stiahnuté uši a krčiť sa v tieni nejakej úbohej Illey. Rozhodla sa konať a spolu s inými štátmi vyhlásila Illey vojnu.

Dnes Afrika patrí medzi krajiny, ktoré v posledných rokoch prudko zosilnenili - či už po ekonomickej alebo vojenskej stránke. Tento vývoj smerom vpred zabezpečilo to, že sa Afrika vedela pridať na správnu stranu.

Přestože na válečném poli si Afrika vedla dobře, zemi to ekonomicky i sociálně vyčerpávalo. Ještě za vlády krále Atsu Chad Chaka se podařilo uzavřít mírové dohody, jež jsou každých deset let obnovovány. Po válce však rostla nespokojenost lidu. Na trůn nastoupil král Jawara, který se však o vládnutí příliš nezajímal a místo, aby napravil škody způsobené válkou, nechal zemi chátrat. To vedlo k rozsáhlým rebeliím. Mnoho provincií se pokoušelo odtrhnout od Afriky, neúspěšně, ale díky atentátu se podařilo zavraždit jediného prince z rodu Nigeria, jež nyní nemá pokračování a v provinciích, které měl na starost, se rebelie rozmohla o to více.
Afrika se poněkud stáhla ze zahraničního trhu, soustředěná na své vlastní problémy a hrozící občanskou válku. K řádné nápravě dochází až posledních pár let, kdy se do politiky začala míchat korunní princezna Idrissa, jež sympatizuje s ráznější politikou svého strýce spíše než s lhostejností vlastního otce. Zákroky vůči rebelům nabyly vojenského rázu, tresty se zpřísnili. Na druhou stranu stoupla i finanční a charitativní podpora v postižených oblastech. Afrika znovu otevřela hranice a zapojila se zvolna do dění na světové scéně. Jedná se přeci jen o silnou zemi, která tuhle krizi přestojí, ačkoliv to bude chtít nějaký čas.